Ostrov pokladů
Nestojí za ním však žádné hodnotové spory. Ani údajný (ne)lidský rozměr funkcionáře Jakuba Michálka zde patrně nehraje zásadní roli. Aby ne.Takovou sílu může mít v partajní lodici jedině svár omoc. Takže když e-hlasování posádky ukázalo, že dotyčný předseda poslaneckého klubu nepřijde ani tentokrát o stranickou pozici místopředsedy (poprvé byl takto vzat na paškál už před dvěma lety), nastala obratem jiná organizační změna. Byť Michálek prohlásil, že na lednovém celostátním fóru již pozici obhajovat nehodlá, v reakci na to s okamžitou platností rezignoval další místopředseda Pirátů Mikuláš Peksa. Europoslanec, který byl zrovna zvolen předsedou Evropské pirátské strany. Oba znepřátelení funkcionáři se nakonec de facto vyjádřili, že svou budoucnost spatřují v zákonodárných sborech. Tu v Praze, tu v Bruselu/Štrasburku.
Boj o funkce a zdroje je ve stranickém životě dokonale přirozený. Snad ještě více v nitrujednotlivých (starých, či mladých)“firem” než mezi nimi navzájem. Kdekdo si přece pamatuje starou sociálnědemokratickou moudrost, že nejhorším nepřítelem přítele je jehopřítel. Část takzvaných obyčejných lidí, která másvých běžných starostí dost a dost, tyto žabomyší války v opoziční partaji samozřejmě hladce mine. Ale přeci jenom se dá předpokládat, že si nejeden volič povšimne ztráty pelu dosud alternativně vnímané partaje. Strana, jež nevystupuje jednotně (a na úrovni), protože se její funkcionáři perou o moc, obvykle ztrácí přízeň. Přestává totižpřesvědčivě ztělesňovat to základní, co sivětšina přeje, aby znamenala – fungujícíagregát moci veřejné.
Česká pirátská strana existuje nějakých deset let, leč stále ještě většinu svého života prožila ve stínu. Před září reflektorů skrytá v politické sluji až do chvíle, kdy se voliči rozhodli hledat štěstí ve volbě “nepolitika” Babiše nebohrstky dredatých ajťáků, kteří slibovali nebýt saně. Ve Sněmovně pobývají Piráti pouhé dva roky, což není moc, leč už je to na nich znát. Možnost uplatňovat mocenské choutky a být za to navíc dobře placen, korumpuje. Zvláště mladé jedince může takováto konstelacesnadno i rychle opíjet. Pročež lze snadno věřit tomu, co o chování těchto “mladých a nadějných” zmiňují zejména dříve narození zaměstnanci dolní komory...
Jeden známýsenátor se mne kdysi s idealismem v hlase ptal, kterak prognózuji budoucnost Pirátů. K jeho nelibosti jsem odvětil, že až objeví svůj „Ostrov pokladů“,pravděpodobně v mžiku dospějí. Přinejmenším v jednom aspektu. Přizpůsobí se prostředí, kde je člověk člověku – když už ne saní, tak „aspoň“ – vlkem. Případní snílci budou urychleně usměrněni, či stejně rychle odpadnou od smečky. Největší prostor dostanou jedinci, kteří okolí chápou výhradně jako nástroje k vlastnímu vyniknutí. A už je to tady! Pirátský „zlý muž“ Michálek pojednou s lehkým úsměvem slibuje kamerám, že mu šlo vždy výhradně o výkon, bezohledný není a že se polepší.
„Zlou ženou“ téže parlamentní strany je zase Michaela Krausová, jeho partnerka s pornografickou minulostí a přítomností tajné, ale odhalené, spojky na pochybné zájmové skupiny. Inu, ať žije ona absolutní transparentnost Pirátů: výtah k moci, ale i Achillova pata Pirátů!
Zmíněná dáma, už bývalá šéfka pražských pirátských zastupitelů, je i přísnou hodnotitelkou vlastního politického „hnízda“, do nějž si řádně nakálela. S jadrností nejspíše sobě vlastní partnerovi napsala, že Piráti jsou „stranou kreténů“ a tak dále. Plejádu peprných slov ovšem neudržela pod pokličkou, neboť mail omylem doputoval k nepravé osobě. Vznikla prekérní situace, jež připomíná minulost dnes marginalizované Strany zelených (SZ). Tehdejší předseda Martin Bursík nedopatřením nevzkázal milence Kateřině Jacques, nýbrž jím urážené poslankyni Olze Zubové. O vzniklé aféře se mluvilo jako o „nejdražší krávě ve střední Evropě“.
Rychlé dospění čelních funkcionářů České pirátské strany neznamená, že se tato partaj trvaleji usadí na výsluní. Leccos, včetně zjevného dosazování milců na spřízněné pozice, totiž naznačuje, že se Piráti stávají docela obyčejnou domácí partají. Ambice vyhrát příští sněmovní volby tak může skončit načisto jinak. Reinkarnací Věcí veřejných.
Obdobný komentář zveřejnily Lidové noviny
Pavel P. Kopecký
Sedláci u Chlumce
Novoroční předsevzetí jsou velmi častá a ambiciózní. Často také právě proto nejsou lidmi dodržována. A co teprve politiky!
Pavel P. Kopecký
Právě jsem se vrátil z Hradu!
Prezident všechny mé návrhy přijal! - Premiéři Klement Gottwald a Petr Fiala mají hodně společného...
Pavel P. Kopecký
Boje o Hrad
Hlava státu je těžce nemocná a brzké uzdravení jí nejvíce veřejně přejí úhlavní nepřátelé. Proč asi?
Pavel P. Kopecký
Politická Štěstěna aneb Kdo spláče nad výdělkem
Nad výdělkem letošních sněmovních voleb spláčou především takzvaní obyčejní lidé. Dolních deset milionů.
Pavel P. Kopecký
Groteskní svátek demokracie
Volební plytkost osobností, témat i perspektiv aneb Grotesknost při budování státu svrchovaně zaručena
Pavel P. Kopecký
Všeho do času!
ČSSD zažívá osud podobný KSČ. Druhá či třetí liga svým karierismem a hloupostí stranu zcela zničila.
Pavel P. Kopecký
Nemocní mocní
Moc bývá návykovější než nikotin s heroinem dohromady. Drogová závislost vzniká snadno a rychle. Odcházení znamená těžkou odvykačku.
Pavel P. Kopecký
Slovenské národní povstání a Češi
Kdo si teď u nás v ČR vzpomněl, že je výročí Slovenského národního povstání? Přitom je SNP nedílnou součástí českých moderních dějin
Pavel P. Kopecký
Islamistický blitzkrieg
Bleskové vítězství náboženských radikálů je především projevem klíčových geopolitických změn ve světě.
Pavel P. Kopecký
Dlouhý pochod z Afghánistánu
Tak jsme konečně u Kábulu přestali bojovat za Prahu! Kdo ponese důsledky tohoto militaristického dobrodružství??
Pavel P. Kopecký
Nová výzva KSČ!
KSČ si od roku 1921 prošla řadou bouřlivých změn, takže je dnes klíčovým reformátorským nástrojem své země!
Pavel P. Kopecký
Politici, básníci a vogonská poezie
Vztah mezi kulturou a politikou je vzácně ošidný! Stejně tak je ošidný na osm pádů skloňovaný pojem politická kultura!
Pavel P. Kopecký
Íránské volby a krok zpět
Americký nátlak na Írán vyvolal pravý opak zamýšleného - posílení tamějšího antiamerikanismu a jeho spojenectví s Čínou!
Pavel P. Kopecký
Putin a Biden – počátky ulamování hrotů?
Ženevskému summitu Bidena s Putinem dominovala symbolika. Včetně touhy Rusů ukázat světu, že jsou si s Američany rovni.
Pavel P. Kopecký
Biden a Írán – limity obrodného procesu
Trumpova zběsilá taktika enormního nátlaku na Írán je ta tam. Neměla úspěch a pomohla daleko nebezpečnější Číně.
Pavel P. Kopecký
Comeback nočního vlka
Hamáček zvítězil jen proto, aby prohrál. Aby umožnil návrat politických šelem. Hyen, které se sbíhají na kořist.
Pavel P. Kopecký
Virtuální socdemokraté
Aktuální "výbušná aféra" svou bombastičností zastiňuje jiné záležitosti. Včetně těch dlouhodobě daleko podstatnějších.
Pavel P. Kopecký
Propaganda alfa samců
Ke každé masivní propagandě náleží budování atmosféry strachu. Strach je totiž ideální prostředek manipulace!
Pavel P. Kopecký
Rošády a jedy
Nástup jedovatých politických garnitur bývá často jen nedomyšlenou reakcí voličů na selhání tradičních mocenských struktur!
Pavel P. Kopecký
Oběti války
Po stávající válce virové přijde válka hospodářská. A je dokonale jasné, kdo budou jejími hlavními oběťmi!
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 | další |
- Počet článků 131
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 507x